Opravdu chcete provést tuto akci?
Je pátek odpoledne. Vyjíždíte z Hradce, z Pardubic, z Prahy. Za Chrudimí se silnice zúží, lesy zhoustnou a najednou jste v místě, kde mobil chytá, ale nikdo vám nevolá. Zaparkujete na uzavřeném parkovišti, otevřete dřevěné dveře a ucítíte dřevo z kachlových kamen. Vítejte. Tohle je Penzion U nás.
Nestojí na hlavní, nestojí v centru. Stojí padesát kroků od skanzenu Veselý kopec, uprostřed Železných hor, přesně tam, kde se Vysočina láme do Podoubraví. Ráno vás budí ne budík, ale světlo přes louku a večer usínáte s tichem, které ve městě nekoupíte.
Penzion není velký. Má 128 metrů čtverečních, šest ložnic a v každé je vlastní koupelna s toaletou. To je ten detail, který poznáte třetí den, když se nemusíte s nikým dohadovat, kdo jde první do sprchy.
Rozložili jsme to pro rodiny, které jezdí ve třech generacích: Pokoj jedna a dva – každý má manželskou postel a k tomu jednolůžko pro dítě nebo babičku. Pokoj tři je čistě pro pár, který chce klid. Pokoj čtyři zase dvoulůžko plus jednolůžko. Pokoj pět vezme tři kamarády na samostatných postelích. A pokoj šest jsme nechali celý dětem – postýlky, hračky, místo na stavění lega, aby dospělí měli večer svůj prostor. Celkem šestnáct lůžek. Všechny pokoje nekuřácké, s rychlou Wi-Fi, ale upřímně – tu budete potřebovat hlavně na fotky.
Dole na vás čeká srdce domu. Společenská místnost s velkými kachlovými kamny. V listopadu v nich praská dřevo, v červenci u nich hrajete karty, když venku prší. Vedle je bar. Ne s obsluhou, ale s výčepem. Přijdete, načepujete si pivo, sednete si. Nikdo vám neříká zavíračka.
Kuchyň není kuchyňský kout. Je to profi kuchyně s myčkou, troubou, místem pro šestnáct talířů najednou. Vaříte si sami, a to je svoboda. Ráno míchaná vajíčka pro děti, večer guláš pro partu.
A když přijdete promrzlí z běžek, čeká infrasauna. Lyže a boty dáte do vytápěné lyžárny, kola do zastřešené kolárny a elektrokolo si rovnou dobijete. Uvnitř je ještě stolní fotbálek, ping-pong, pár činek na protažení, florbalové hole a Nordic walking hole opřené u dveří. A velká televize, kdyby mistrovství.

Auto necháte na uzavřeném parkovišti a klíčky můžete zahodit. Tady se chodí pěšky.
Ráno v žabkách do skanzenu Veselý kopec. Děti krmí kozy, vy si dáte koláč a koukáte na roubenky, které tu stojí tři sta let.
Odpoledne na kolo. Z vrat se napojíte na cyklostezky Železnými horami. Jedna vás dovede pod hrad Lichnice. Vyjdete na zříceninu, pod vámi se otevře celé Podoubraví a vy pochopíte, proč je to národní přírodní rezervace.
Když chcete vodu, jedete do Údolí Doubravy. Hluboký kaňon, kde řeka řeže skálu, kolem rezervace Zlatá louka a Mokřadlo. V létě se tu koupe, na jaře tu kvetou louky. Je to dvacet minut autem, na kole hodina krásnou cestou.
Na ryby nebo na loďku je Seč, na golf a tenis jsou hřiště do půl hodiny, v zimě běžkařské stopy začínají u Hlinska a sjezdovky s půjčovnou a školou jsou kousek za kopcem.
A když nechcete nic, jdete na houby. Začnou hned za pergolou. Nebo vezmete děti na geocaching – kešek je tu tolik, že je nestihnete za týden.
Pro rodinu, která nechce hotelový hluk, ale chce vlastní kuchyň a bazén. Pro prarodiče, kteří ocení, že nemusí po schodech a mají vlastní koupelnu. Pro partu, která si chce večer načepovat pivo a ráno jít na běžky bez přejezdu. Pro každého, kdo hledá místo uprostřed republiky, kde se dá vypnout.
Přijeďte na víkend nebo na týden. V létě na vodu a kola, na podzim na houby a Lichnici, v zimě na běžky a saunu, na jaře na probouzející se louky.
1. Skanzen Veselý kopec – za rohem, bez auta
2. Hrad Lichnice a vyhlídka na Železné hory
3. Údolí Doubravy – kaňon, řeka a divoká příroda

Penzion U nás není místo, kam se jezdí spát. Je to místo, kam se jezdí žít pomaleji.
